ČESKÁ KANADA

Okolí tábora, blízké i vzdálenější.

Česká Kanada je oblast rozkládající se přibližně mezi městy Kunžakem, Dačicemi, Slavonicemi, Novou Bystřicí a Jindřichovým Hradcem o rozloze ne více než 300 km2. V rámci této oblasti je vymezeno území definované Nařízením Jihočeského kraje, které požívá vyšší stupeň ochrany a tím je Přírodní park Česká Kanada o rozloze 18700 ha s několika přírodními rezervacemi.

Praví se, že místopisný název je odvozen od přírodního charakteru krajiny, charakteristického početnými vodními plochami, rozsáhlými lesními komplexy s rozesetými balvany a poněkud sychravějším podnebným rázem, nižšími průměrnými teplotami a vydatnými srážkami.

NOVÁ BYSTŘICE

První zpráva o ní je z roku 1188 a týká se patrně osady založené rakouským rodem Zöbingů pod názvem Vistritz. Celá oblast bystřicka byla jablkem sváru mezi rakouskými a českými panovníky a teprve v polovině 13. stol. byla celá oblast připojena natrvalo k českým zemím. Od roku 1278 patřila Bystřice pánům z Landštejna, kteří zde založili hrad. Nejvýznamnějším představitelem této větve Vítkovců byl Vilém z Landštejna, který je pohřben v novobystřickém kostele Sv.Petra a Pavla. Roku 1341 získává město městská práva. Ve 14. stol. získali bystřické panství Krajířové z Krajku - původem štýrský rod, který se ale se zdejším prostředím dokonale sžil. V roce 1420 Bystřici vypálil za svého tažení Jan Žižka z Trocnova a na místě spáleniště byla vystavěna nová Bystřice od té doby zvaná Nová.

V 17. a 18. stol. zachvátil Novou Bystřici několikrát velký požár. Hrad byl přestavěn na zámek městského typu. V roce 1897 zde byla zprovozněna úzkokolejka do Jindřichova Hradce. Nová Bystřice je známa svým textilním průmyslem, jehož počátky sahají až do 19. stol. Ve 30. letech 20. stol. se stalo novobystřicko centrem sudetoněmeckého hnutí, žilo zde 80% německého obyvatelstva. Po vyhnání německého obyvatelstva po roce 1945 byla zničena řada vesnic a byly zlikvidovány i mnohé památky (např.jedinečný románský kostel v obci Mnich) včetně obce samotné. Byla vztyčena tzv.železná opona, která byla odstraněna teprve v roce 1989 s pádem totalitního komunistického režimu.

Dnes je možno ve městě shlédnout mariánský sloup z roku 1679 a barokní kašnu z 18. stol., zámek / v současné době veřejnosti nepřístupný /, zbytky opevnění z 15. stol. a kostel sv.Petra a Pavla - původně gotický, presbytář ze 14. stol., v kostele velmi vzácné fresky ze 14. stol. V poslední době při opravě kostela bylo zjištěno, že kostel byl postaven na místě původní románské rotundy - jedné z nejstarších v českých zemích. V kostele se konají pravidelné bohoslužby a to ve středu od 18.00 hod. a v neděli od 10.30 hod.

Krásnou krajinou České Kanady prochází úzkorozchodná trať z Nové Bystřice do Jindřichova Hradce. Trať dlouhá 33 km, otevřená 1. 11. 1897 je unikátní technickou památkou. Krásnou krajinou České Kanady prochází úzkorozchodná trať z Nové Bystřice do Jindřichova Hradce. Trať dlouhá 33 km, otevřená 1. 11. 1897 je unikátní technickou památkou,
Zvláště pro děti je jízda vláčkem romantickou kopcovitou krajinou s množstvím lesů, vodních toků a rybníků pohádkovým výletem. Jindřichův Hradec, okresní město, které je východiskem nejen obou úzkokolejek, je také hospodářským a správním centrem oblasti a může se pochlubit bohatou historií. První zmínka o městě dříve zvaném Nova Domus je již roku 1293. Původní hrad na soutoku Nežárky a Hamerského potoka postavený Vítkovcem Jindřichem se postupem času změnil na rozsáhlý zámek dnes přístupný veřejnosti. Městem také prochází 15 poledník, ke kterému je vztažen středoevropský čas.
Náš vlak se dává pomalu do pohybu a okolo depa opouští pomalu úzkorozchodné nádraží. Vlak rachotí na výhybkách a náš vlak vjíždí na společný úsek s normálně rozchodnou tratí. Tento úsek sám o sobě zaslouží svou pozornost. Proto, když poprosíte pana průvodčího, aby Vás pustil do svého oddílu, uvidíte dozadu ubíhat tři koleje. Ta jedna je společná pro obě tratě - normální i naši úzkou, ta prostřední je také naše a ta poslední pak patří k normálnímu rozchodu.
Vlak se vnoří do lesního ticha a za chvíli vjede do další z několika malebných stanic na trati. Vjíždíme do stanice Kunžak - Lomy. Kunžak je malé městečko asi dva kilometry od nádraží a je východiskem do oblasti zvané Česká Kanada, kam míří i náš vlak. Za oknem se míhají kmeny staletých smrků a sem tam se objeví i nějaký ten hřib. Zdejší lesy jsou jich také plné. Les náhle končí a objevuje se stanička s poetickým jménem Senotín. Okolo stanice je kratičká naučná stezka s přírodovědným obsahem. Na loukách okolo vidíme různě velké roztroušené balvany obrostlé jalovcem. Právě proto se zdejší kraj jmenuje Česká Kanada.
Mezitím co sledujeme okolí, motor lokomotivy skoro utichl, protože jsme se přehoupli přes nejvyšší bod trati - 673 metrů nad mořem. Vlak tiše projíždí vzrostlým lesem a pomalu vjíždí do staničky Hůrky s malým rybníkem proti nádraží. Také zde vystupuje mnoho turistů a výletníků. Většina míří přes blízkou vesnici Blato na hrad Landštejn vzdálený asi 8 km. Vlak se dává do pohybu a trať vytáčí malebné oblouky mezi poli. Po levé straně se náhle objevuje věž nedalekého Kláštera, ze kterého zbyl dnes jen barokní kostel Nejsvětější trojice z roku 1682. Po krátké jízdě lesem se náhle ocitáme skoro na břehu rybníka Osika.
Za chvíli lokomotiva houkne a vlak se vine mezi poli nad vesnicí Albeř, míjí starou textilku a my máme ještě chvilku než náš vlak zastaví. Pokud se budete toulat po zdejším kraji určitě narazíte v okolí na betonové bunkry z období před druhou světovou válkou, které tvoří linii původního československého pohraničního opevnění z let 1937 -1938. To už však skřípou brzdy a náš vlak zastavil na největším nádraží úzkokolejky v Nové Bystřici. Celkem 4 koleje a depo. Město bylo postaveno na staré vídeňské silnici a první zmínky o něm jsou již z roku 1175. Na zrestaurovaném náměstí je sloup Nejsvětější Trojice z roku 1679, kousek dál je kostel sv. Petra a Pavla. Renesanční zámek vzniklý přestavbou původního hradu bohužel přístupný není.

RYBNÍK OSIKA

Rybník Osika se nachází v romantickém zákoutí Javořické vrchoviny, romanticky nazývané Česká Kanada. Rybník má rozlohu 68 hektarů a maximální hloubku 5 metrů. Byl založen již v 16. století mnichy z nedalekého kláštera Nejsvětější Trojice.Rybník Osika, dříve znám pod názvem Aspe, byl založen mnich z nedalekého kláštera Nejsvětější Trojice. Maximální hloubka je rybníku dosahuje 5 metrů. Rybník je znám svou velmi čistou vodou, kterou si udržuje po celou rekreační sezónu a svou písčitou pozvolna se svažující pláží, která umožňuje koupání nejmenším návštěvníkům.

LANDŠTEJN

Landštejn byl od svého počátku hradem panovníka (Přemysla Otakara I.) a měl tvořit protiváhu staršímu stejnojmennému rakouskému sídlu drženému rodem Zöbingenů. To se nacházelo západně přes údolí na území dnešní obce Pomezí. Údolím, které obě stavby dělilo, procházela významná obchodní stezka, jež spojovala Čechy s jižními zeměmi - Rakouskem a Itálií. Toto údolí tvořilo od roku 1179 část hranice mezi českými zeměmi a Rakouskem. Když se na začátku druhé poloviny 13. století Přemyslu II. Otakarovi podařilo ovládnout rakouské země, ztratil Landštejn svůj původní význam. Další ranou nejen Landštejnu, ale i přilehlému okolí, bylo odklonění staré obchodní stezky na Bystřici a Hradec (Jindřichův) ve 14. století. O stezku vedly spor Landštejnové s Hradeckými, v polovině století však rozepře přerostla v otevřenou válku mezi Vilémem z Landštejna a Jindřichem z Hradce. V této rozepři Vilém později umírá a obchodní stezka se tak Landštejnu navždy vyhnula. Pozdější vlastníci, zdomácnělý rakouský šlechtický rod Krajířů z Krajku, pečoval o hrad až do roku 1579. Mezi dalšími majiteli můžeme zmínit rod Herbersteinů, kteří Landštejn drželi až do druhé poloviny 18. století, kdy bylo zadlužené panství rozprodáno věřitelům.

SKALNÍ ÚTVAR ĎÁBLŮV CHLÉB

Seskupení balvanů, z nichž největší je rozříznut jako bochník chleba.Leží v lese těsně vedle červené turistické cesty asi 1 km západně od Zvůle. Místo je přístupné pohodlně pěšky (i s kočárkem) nebo na kole.

BISON RANCH

V nádherných lesích nedaleko Landštejna a Matějovce, uprostřed luk a pastvin, leží v samém srdci Přírodního parku Česká Kanada malá osada Rožnov. Rožnovu dominuje starobylý statek Penzion Bison Ranch, kde můžete ochutnat bizoní steaky z chovu bizonů.

VYSOKÝ KÁMEN

Vysoký kámen (738 metrů) je nejvyšším vrcholem České Kanady. Na vrcholu je mohutné skalisko s řadou balvanů. V 1. polovině 19. století byl na nejvyšší skále vztyčen sloup označující triangulační bod, který je dnes technickou památkou.Bývá někdy nazýván i jako Velký Kámen, Mezní kámen, Hraniční kámen, ale nejčastěji Markův kámen, což je odvozeno z něměckého Markstein - hraniční kámen. Ještě v 16. století zde vedla hranice tří diecézí: pražské, olomoucké a pasovské.
Roku 1842 zde byl zřízen triangulační bod.

ŘEKA DRAČICE

Mezi významné toky patří říčka Dračice. Není sice dlouhá ani objemná, ale protéká zajímavou lokalitou a její část tvoří Přírodní rezervaci Dračice.

Dračice (německy Reissbach, dříve známá jako Bystřice) pramení nedaleko obce Kunžak v jižních Čechách a tvoří osu přírodního parku Česká Kanada. Délka toku je 49,0 km, plocha povodí měří 154,2 km². Do roku 1920 tvořil úsek koryta řeky část hranice Čech a Dolních Rakous.

Od svého pramene Dračice teče jihozápadním směrem, protéká několika rybníky (Žišpašský rybník, Osika), osadou Albeř a městem Nová Bystřice. Zhruba dva kilometry jižně od Nové Bystřice opouští Českou republiku a vtéká do Rakouska. U Františkova se k nám vrací. Za Klikovem říčka Dračice pravobřežně ústí do řeky Lužnice.

Dračice - bývalé železárny a uzavřené hraniční pásmo

V údolí Dračice bývaly největší železárny v Čechách. Vodní energie z Dračice poháněla dmychadla ke vhánění vzduchu do vysokých pecí, mlýny na mletí železné rudy a hamry v kovárnách. Zásoby železné rudy se zde však koncem 19. století vyčerpaly. V té době přišla navíc ještě povodeň, a ta pak už jen zánik zdejší železářské výroby urychlila.

Směrem po proudu jsou v lese dodnes pozůstatky hamrů, hrází, náhonů a mostů. A samozřejmě zde můžeme nalézt i kousky železné rudy.

Oblast Dračice si uchovala do dnešních dnů poměrně divoký a neprobádaný ráz, což je dáno mj. i tím, že oblast se za komunistické vlády dostala do přímého hraničního pásma a byla obsazen pohraničníky a pro ostatní lidi byl v tomto pásmu pohyb prakticky nemožný.

Z této smutné doby zde dodnes můžeme vidět části střílen, zákopů a krytů.

Oblast kolem Dračice je součástí Suchdolska, které je společně s částí horního Rakouska označováno jako Vitorazsko. Oblast Dračice je proto i součástí historické naučné stezky Paměti Vitorazska.

KLÁŠTER

V malé vesničce Klášter na cestě z Nové Bystřice do Slavonic byl v letech 1501-1507 zbudovaný klášter paulánů, kteří sem přišli již v r. 1491. Pauláni měli za úkol najít místo od Alp na východ, kde se sbíhají tři léčivé prameny a toto místo našli právě zde.Klášter roku 1501 založil Konrád Krajíř z Krajku a povolal sem paulánské mnichy se záměrem kolonizovat zdejší krajinu. Byl to druhý klášter paulánského řádu v Čechách a brzy se stal pověstný léčivým pramenem, prýštícím z klášterní krypty, který má mít prý největší léčivé účinky spojené s chorobami zraku. První řeholníci povolaní sem jako opora krajířovské rekatolizace se usadili v takřka liduprázdné krajině. Panoval zde přísný řád - mniši směli požívat pouze ryby, chléb, olej a zeleninu. V náboženských bouřích ve 30. letech byl klášter vypálen a obnoven až za Slavatů v roce 1626.
Nový chrám Nejsvětější Trojice byl vystavěn v letech 1668-1682 stavitelem Giovannim Domenikem Orsim snad podle projektu F. Carattiho. Kostel se řadí k nejvýznačnějším památkám jihočeské raně barokní architektury. Z jeho bohatého vnitřního zařízení zaujmou zejména hlavní oltář se sochami českých patronů v nadživotních velikostech a centrálním obrazem Rodiny Kristovy s Nejsvětější Trojicí od Kristiana Schrodera z roku 1681. Součástí vybavení je i unikátní řezbářské dílko "Strom života" z doby kolem roku 1720. Jednalo se o dřevořezbu vyrobenou z jednoho kusu dřeva, kterou podle pověsti vyřezal jako projev pokání vězněný mnich. Zobrazuje poslední události Kristova pozemského života, včetně posmívání, ukřižování a ukládání do hrobu.
Prohlídky kostela zajišťuje rodina Havlíčkova (602 703 007), každý den kromě pondělí. Po domluvě je možné navštívit také rozlehlou podzemní kryptu. V těsné blízkosti kostela leží Klášterský rybník a opodál vodní nádrž Osika, obě tyto vodní plochy jsou ideální k letnímu koupání.

OBLUDIŠTĚ

Největší keřové bludiště ve střední Evropě

rozloha cca 6.000 m2
3 kilometry cestiček
12.000 habrů (habr obecný)
a sem tam nějaká ta Obluda

Labyrint (bludiště)

Pojem labyrint je často zaměňuje s termínem bludiště, ale moderní učenci dávají přesnější definice. Pro ně je bludiště skládanka v podobě složitě větvených cest s možností volby cesty a směru, zatímco labyrint obsahuje do svého středu pouze jedinou cestu. Labyrint má jednoznačnou trasu do středu a zpět a je navržen tak, aby bylo jednoduché se v něm orientovat.
Labyrinty mohou být realizovány jak symbolicky nebo fyzicky. Symbolicky jsou zastoupeny v umění nebo jako vzory na keramice, na stěnách jeskyní, atd. Reprezentace jsou po celém světě podobné a jsou obecně malovány na zem tak, aby lidé mohli chodit od vstupního bodu do středu a zpět. Labyrinty se používají pro skupinové rituály a meditace.

ROZHLEDNA U JAKUBA

V České Kanadě, na Havlově hoře (680 m), naleznete rozhlednu U Jakuba, která dosahuje výšky 40 m. Stavba stožáru s unikátní dřevěnou konstrukcí je nejvyšší vyhlídkovou stavbou z dřevěných lepených profilů a nejvyšší dřevěnou stavbou tohoto druhu v České Republice. Patříte-li k milovníkům dalekých rozhledů, jeden z pohledu na svět z ptačí perspektivy se vám nabídne v samém srdci České Kanady na odpočívadle u turistické trasy poblíž obce Valtínov. Konstrukce rozhledny je šestiboký hranol z dřevěných lepených profilů modřínu zakončená dřevěnou oplechovanou střechou ve tvaru šestibokého jehlanu, který může připomínat tužku.
Stavba rozhledny je členěna na 10 úrovní o výšce 3,3 m. Ocelové pozinkované schodiště s dřevěnými schodnicemi vedoucí po vnitřním obvodu rozhledny má po obou stranách ocelové pozinkované zábradlí s výškou 115 cm. Na železobetonový základ vede ocelová lávka a do nejvyššího patra je nutné vyjít 180 schodů. Odměnou vám bude opravdu kruhový rozhled do krajiny České Kanady a širokého okolí. Dohlédnout lze na obec Valtínov, rozhlednu Pípalka na Křemešníku, Javořici, větrníky větrné VE u Pavlova u Třeště, rozhlednu Oslednice u Telče, kostel v Nové Říši, rozhlednu Mařenka u Štěměch, do Dačic, na Český Rudolec, kostel v Cizkrajově, Montserrat u Slavonic i do Rakouska - na větrníky VE u Drösiedlu a silo v Zissersdorfu.
Pod stožárem jsou umístěny lavičky se stolem sloužící pro turisty, kteří nebudou chtít "vyšlápnout" až nahoru na vyhlídku a ocení radši odpočinek při zemi.

ĎÁBLOVA PRDEL

Kuriozní skalní útvar se nachází poblíž osady U panského lesa v trojúhelníku osad Terezín, Nový Svět a Valtínov. Až ho spatříte na vlastní oči, poznáte, že zkrátka nemůže mít jiné jméno.Pro Českou Kanadu jsou typické nejrůznější žulové skalní útvary v lesích, kamenné ostrůvky na mezích, loukách a polích, ale také mohutné žulové balvany na březích rybníků či přímo v nich. Místy se vyvinuly i tzv. skalní mísy, jež měří i přes metr v průměru, a o kterých se lidé dříve domnívali, že v dávných dobách sloužily rituálním účelům. Asi nejkrásnější skály a skalní seskupení se nacházejí v okolí obcí Kunžak, Zvůle a Stálkov.
Jedním ze skalních útvarů v lesích kolem rybníka Zvůle je balvan kuriózního tvaru; najdete jej poblíž osady U Panského Lesa v trojúhelníku osad Terezín, Nový Svět a Valtínov, asi 200 m od zelené turistické značky. Balvan neobyčejného tvaru je považovaný za nejznámější a nejcharakterističtější skalní útvar přírodního parku Česká Kanada. Až ho spatříte na vlastní oči, poznáte, že zkrátka nemůže mít jiné jméno.